Básnička co jsem složila v roce 2002, pro změnu menší deprese:)

Je mi smutno,
moc se mi stýská,
tvoje tvář je mi stále blízká.
Vidím stále jen tebe,
chce se mi tě mít u sebe.
Venku je pořád škaredě,
já myslím zase jen na tebe!
Chce se mi jen ležet a snít,
těším se až tě opět uvidím.
Půjdeme spolu někam ven,
zdá se mi to jako krásný sen.
Teď uvažuju, co je to vlastně láska?
Máš moc hezký pocit, že tě má někdo rád,
to už není jen kamarád.
Chce toho trochu více,
nenastavuješ mu jen své líce.
Chce tě líbat na rty,
ať jste doma nebo na párty.
Opakuji znova mám tě ráda,
cci tebe a ne tvého kamaráda.
S tebou chci chodit po světe
a slyšet v každé větě,
ty dvě nádherné slova:
MILUJI TĚ!!!
Pořád doufám, že je to pravda
a mezi nás nevstoupí zrada.
To slovo představuje zlo,
nechci nikdy slyšet ho.
ale dost, už nebudu si stěžovat,
vždyť stokrát lepší je někoho milovat.
Takže je tu vzkaz pro tebe,
s tebou chci jít až do nebe!!!