Básnička co jsem složila v roce 1997.

Bylo mi tehdy 13 let,
byl jsi muj první kluk.
Moc hezký, vlastně krásný,
hnědooký, hnědovlasý,
Byl to ten nejkrásnější pocit,
chtěla jsem toho strašně víc.
Stále víc tě líbat a objímat
a nic jiného nikdy dělat.
Když se tvé rty dotkly mých,
slyšela jsem v duchu svůj smích.
Srdce mi bouchalo jako zvon,
nechtělo se mi myslet na potom.
Objal me žár veliký,
rty mě pálili jako uhlíky.
Jak jsi mě pustil,
musela jsem nabrat dech,
nohy se mi podlamovaly
a muj tep,
přesně jak jsi později řek´,
tepal jako podkovy koní,
kteří se v ohradě honí.
Škoda že to skončilo,
měla jsem tě ráda.
Ne, milovala jsem tě.
Ale ty jsi nechtěl
a tak jsi odešel.
Zbylo mi po tobě vzpomínek pár
a fotka, kteoru jsi mi dal.
Teď mám jiného přítele,
ale nikdy nezapomenu na tebe.
Od tebe mě čekala první pusa milá
a na tu se nezapomíná.